Roztříštěná řeka
jsem. A těžká stékám
do sevření břehů – touží mě ztišit,
zpěvem svým jejich sílu ničím.
Ref.:
Poslední ledy, sněhy,
na zemi fleky něhy,
rozpuklé dlaně jara
líbám udýchaná
Údolím protékám
hlas svůj si rozdírám
o hroty kamenů. Valím se dál.
Křik je mi ozvěnou, není čeho se bát.
Ref.:
Poslední ledy, sněhy…
Ústí snad daleko
je. A bolest hluboká
Mé tělo masy vod kaj se a hraj,
Vyzpívej, hledej svůj harmonický ráj.
Ref.:
Zmizely ledy, sněhy,
obrovské fleky něhy,
má věčná ústa jara
vzkříšením zadýchaná.
< Předchozí | Další > |
---|