Na koncertech s MDŽ mě baví zejména dvě věci (teda krom té zásadní, že je to neskutečná prdel): 1) když hrajou holky, můžu si užívat to, jak ty lidi "máme na lopatě", jak je to baví, jak jim klesá brada níž a níž, když Jitka pořádně zafidlá nebo Bea zazpívá sama bez ničeho (když hraju já, tak tu pozitivní odezvu většinou cítím taky, ale nemám čas se na ni tolik soustředit)
2) během těch koncertů si často připadám jak hokejista nároďáku na střídačce: ve chvílích, kdy hraje jedna, jsou ty druhé dvě připraveny kdykoli okamžitě vskočit na jeviště a přidat se, pokud si ta jedna usmyslí, že
2) během těch koncertů si často připadám jak hokejista nároďáku na střídačce: ve chvílích, kdy hraje jedna, jsou ty druhé dvě připraveny kdykoli okamžitě vskočit na jeviště a přidat se, pokud si ta jedna usmyslí, že
tuto písničku už přece ty druhé dvě slyšely asi 12x a tudíž tam určitě něco vymyslí (a někdy vskakují i bez požádání, pokud si to usmyslí samy :-D).
Během června jsem odehrála 10 koncertů, z toho 6 s babama, byl to nářez, díky všem pořadatelům, zvukařům a v neposlední řadě samozřejmě návštěvníkům!! Teď vyhlašuji zasloužený odpočinek a uvidíme se na COLOURS či v Náměšti n.O. (tam zas budu strašit celý týden).
Během června jsem odehrála 10 koncertů, z toho 6 s babama, byl to nářez, díky všem pořadatelům, zvukařům a v neposlední řadě samozřejmě návštěvníkům!! Teď vyhlašuji zasloužený odpočinek a uvidíme se na COLOURS či v Náměšti n.O. (tam zas budu strašit celý týden).
