Lucie Redlová jako první splňuje účastnickou pětiletku a proto už není jen muzikantka, ale taky pořadatelka a kapitánka autobusu. Dneska nás čeká její vzájemný rozhovor s banátským festivalovým zajíčkem Davidem Stypkou. Lucie každý rok připravuje nějakou obměnu a kromě speciálního akustického setu, který zazní U Medvěda, se letos můžeme těšit na propojení právě s Davidovou čtyřčlennou kapelou Bandjeez. Ta se do Banátu nominovala vcelku jednoduše -úspěšně zvládla banátské přehrávky někdy v noci (možná nad ránem) na baru po koncertě v českolipském klubu Progres. Společně s Prouzou tak bude historicky prvním zástupcem kapel z Frýdku-Místku aneb Fajného Mjesta.
Lucie: Davide, jak se těšíš do Banátu? Co o té akci víš a jaká jsou tvá očekávání?
David: O Banátu jsem několik let slýchal takové zkazky (dlužno říct, že v drtivé většině od tebe), že jsem zatoužil ho zažít. Moc se mi líbí ta nosná myšlenka, ta kolem sebe prostě nemůže neobmotat úžasné lidi. Takže ano, těším se moc.
David: A ty, kapitánko zájezdu, pokolikáté tam jedeš?
Lucie: Popáté v řadě, zatím jsem nevynechala. Jednou jsem si myslela, že příští rok vynechám, ale pak jsem tam byla a přemýšlela, co mě to popadlo.
David: A jaké bylo tvé "poprvé"?
Lucie: Mé "poprvé" bylo úžasné - jela nás tam tehdy banda kamarádů, které jsem znalařila, festival opravdu začal už v momentě odjezdu autobusu z Brna (ale tak je to prakticky pokaždé). Program byl nadupaný (OTK, Mňága a Žďorp...), počasí skvělé, místní obyvatelé moc milí, no marně hledám nějaké negativum. Organizátoři s tím prvním ročníkem měli asi hodně starostí, vše dělali na koleně a neměli moc zkušeností, ale já za sebe, za účastníka i účinkujícího, musím říct, že si nepamatuji žádný vážnější problém. A mimochodem, tam někdy byly také položeny základy našeho babského tria MDŽ - Muzikantky, dámy, ženy, protože jsem Beatu Bocek vytáhla v rámci mého koncertu na podium na její písničku Taeba (=Dej mi taky humor pane), kterou jsme předtím pilně cvičily celou cestu v autobuse.
David: Tak mi připadá, že je to pro účastníky možná taková substituce za dětské letní tábory. Vždycky jsem si na nich říkal, že by to bylo super, jen bez těch večerek, vedoucích a nablblých všetáborových her. A tam to vlastně asi tak trochu bude, ne?
Lucie: Však já to přesně o Banátu říkám, že je to můj letní tábor!! I pocit po návratu je naprosto stejný - asi tak týden je člověk úplně mimo, chce TAM, ZPĚT, za kamarády, je mu hrozné smutno...
David: To už trochu předbíháme... :-) Těším se na ten Dunaj. Miluju řeky a ještě víc miluju velké řeky.
Lucie: Tak to nesmíš zaspat na výlet na Dunaj! Je to dobrodružný výlet, jdeš jeskyní stále níž a níž, pak už se trochu brodíš ve vodě, pak se brodíš trochu víc (tak do pasu) a pak projdeš na druhou stranu a tam - Dunaj.
David: Ha! Zatopené jeskyně miluju o poznání méně než velké řeky, ale budiž!
Lucie: Neboj, budou tam lodičky.
David: Marně se snažím představit si, jak se v lodičce brodím do pasu :-)
Lucie: Lodičky tam budou čekat, aby ses nemusel již více brodit :-)
Davide, a co budete hrát? Písničky z nové desky Neboj, která vyšla před vánoci jen pro úzký okruh předplatitelů na Hithitu? Nebo písničky z nové desky Neboj, která teprve vyjde?
David: Přesně tak. Na léto jsme to nazkoušeli celé, deska by měla vyjít na podzim. Je pravda, že jsme natočili desku, se kterou jsme nebyli v mnoha ohledech úplně spokojení, naštěstí jsme dostali možnost ji udělat celou znovu — a vypadá to, že tentokrát spokojeni budeme.
A ty budeš taky hrát písničky z nové desky? :-)
Lucie: Leda s vámi jednu věc na hlavním pódiu, to by bylo fajn, myslím, že byste jednu moji novou písničku byli schopni proměnit svými aranžérskýmki schopnostmi v hit a to by se mi líbilo. Ale pro své sólové hraní U Medvěda chystám letos něco speciálního: REDLOVÁ PLAYS REDL.
David: To je neotřelý koncept. Většinou se děti snaží vystoupit ze stínu svých slavných rodičů, ty do něj srdnatě vstupuješ!
Lucie: Možná je načase, na stará kolena? Celý život se spojování s ním spíše vyhýbám, a kdo mě sleduje, ten to ví, ale toto bude taková moje odpověď na všechny ty dotazy typu "A jak se má tatínek?", "A hrajete spolu někdy?", "A máte ráda jeho písničky?" - Nevím, jak se má, musíte se ptát jeho - Spíše nehrajeme - Ano, mám. V jisté fázi mého životy byly ty písničky na deskách a kazetách mé jediné spojení s ním a mám je ráda. Tak jsem si řekla, že se k tomu takto nějak vyjádřím. Přijdeš se podívat?
David: Tak nějak mě nenapadá, co bych tam tak v tu chvíli mohl dělat lepšího... :-)
Lucie: No, je vidět, žes tam ještě nebyl. Tam si můžeš 100x naplánovat, že jdeš na nějaký koncert a pak....třeba zaspíš...nebo se zakecáš někde u paní, co prodává višňovku...nebo jamuješ někde na druhém konci vesnice... Víš?
David: Tak jinak: Doufám, že unikátní vystoupení Redlová plays Redl stihnu!
Lucie: To doufej, protože to se opravdu nebude nikde jinde opakovat!
| < Předchozí | Další > |
|---|
